I. Běh

Zápis z detektivního deníku- 18. 7. 2015

Sherlock se s malými detektivy vydal za farářem. Petr farník vypověděl, že skutečně od Henryho dostával nemalé finanční částky. Ty ale byly určeny pro farnost, kostel a podporu mládeže. Sám Petr z těchto peněz si nebral nic pro své osobní potřeby. Jak sám dodal, ani tyto peníze nepotřeboval, protože Henry s ním s oblibou hrál karban, ale nikdy nevyhrál. A také je farář bohabojný člověk, který ke svému životu mnoho peněz nepotřebuje.

Petr Farník však řekl pro detektivy velmi podstatnou informaci. Henry si u něho nechal truhlu, ale klíč od ní při jednom z veselejších večírků zakopal. Detektivní tým si tedy přichystal potřebné náčiní a počal kopat namístě, jenž jim ukázal farář. Po dlouhé lopotivé práci byli vyšetřovatelé úspěšní. Ihned se vydali s nalezeným klíčem na faru, kde vzápětí otevřeli truhlu. V ní pak našli tento dopis: Kontaktujte právničku Henriettu Scottfieldovou a řekněte jí heslo 8 H. Neprodleně Sherlock učinil vše, co stálo v těchto instrukcích. Henrietta během rozhovoru řekla, že se dostaví na Bílé hrabství.

Po dvou hodinách přijela právnička se svým tlumočníkem. Ještě s nimi přijela jedna osoba. Hádejte kdo! Sám, živý a zdravý, lord Henry Aaron Whitestone. Lord pozdravil všechny přítomné- hraběnku a své děti, zaměstnance Bílého hrabství, své přátele, Sherlocka s Watsonem a samozřejmě i naše malé hrdiny. Henry všem začal vyprávět, jak to všechno doopravdy bylo.

 

Henry je dlouholetým přítelem Sherlocka Holmese. Když Holmes přišel s myšlenkou založit detektivní školu, Henrymu se tato idea velmi zamlouvala a nabídl, že bude školu finančně dotovat. Proto také škola nese jeho jméno Holmes Watson Academy, tedy-  W. H. A. = Henry Aaron Whitestone.

Nedávno byl Henry se Sherlockem a Watsonem na skleničce dobrého portského. Sherlock s přáteli rozebíral učební postupy a kritizoval nedostatek praxe. Henry nabídl, že se může vytvořit fiktivní případ na jeho životě. Proč tuto možnost nabídl? Jednak chtěl Sherlockovi pomoci a jednak si chtěl odpočinout od manželky Beatrice  a popřemýšlet v klidu nad svým životem. Anonymní dopisy určené pro Sherlocka psal on, aby upozornil na nešvary své manželky a ostatních.

Po celou dobu vyšetřování bydlel u rybáře Johna Fishermana, chodil hrát karty s farářem a v klidu maloval další obrazy ve společnosti Lisy von Malenrei.  Byla to taková vysněná dovolená. Ale uvědomil si, že má svou manželku rád a stýskalo se mu po ní a po dětech, proto chce požádat Beatrice o odpuštění, že ji vystavil takovéto situaci a možná i trochu nejapnému žertu.

Beatrice odpověděla: „Henry, žiji s tebou již dvacet let a neustále mě dokážeš překvapit, rozesmát, ale i pořádně naštvat. Díky tvému opravdu skvělému nápadu, jsem si uvědomila, že jsem byla příliš striktní, neústupná a na tebe dost přísná. Já sama bych tě chtěla požádat o to, abys mi to odpustil.“

Co na to Henry? Objal svou drahou a dla ji polibek. Poté řekl směrem k malým detektivům:“ Gratuluji studentům Holem Watson Academy k řádnému vyšetření záhady Bílého hrabství a tímto je povyšuji na profesionální detektivy.“

A to je konec, přátelé…

Loučí se s vámi školník a kastelán v jedné osobě- Dd

 

The famous silhouette

Zápis z detektivního deníku- 17.7.2015- výslech hraběnky Beatrice Whitestone

Z výslechu hraběnky se detektivní tým dozvěděl následující informace:

Beatrice pochází ze slavného šlechtického rodu. Její rodiče si vždy zakládali na dodržování tradic, šlechtické etikety a patřičného životního stylu. –      Její matka nesnesla žádné vybočení z řady, Beatrice už jako malá musela vše dodržovat a vždy se podrobit vůli své rodiny. Nejdůležitějším kritériem vždy bylo: „Co by tomu řekla šlechta?“

Hraběnka byla vychovávána v internátní škole a vždy věděla, že její život je předem určený- vezme si šlechtice a bude se řádně starat o svou rodinu a celé hrabství.

Za Henryho byla provdána ve svých 18letech. Byl jí za manžela vybrán, ale měla to štěstí, že ji Henry hned učaroval a ona se do něho zamilovala. Předpokládala však, že si bere muže, který bude mít stejné životní názory a životní styl jako ona a celá její rodina. To se však nestalo. Henry nesnášel armádu, nafoukanost a nadutost, jak tomu sám říkal, honosné společnosti. Často se bavil tím, že tuto společnost schválně popichoval a tropil si z ní legraci. Ona se pak při takových situací cítila trapně a vlastně se i často styděla. Henrymu to bylo jedno, co si o něm tito lidé mysleli, ale ona přece nikoho jiného nezná a v těchto kruzích má všechny své přátele.

Přesto všechno však Henryho milovala a možná právě kvůli tomuto. Henry byl vtipný, charakterní, přátelský, veselý a velkorysý a život bral s nadhledem.  To jí vždy imponovalo, i když dost často i rozčilovalo. Henry se k ní i k dětem vždy choval velmi hezky, bylo vidět, že je má rád. Po těchto dnech a po všem, co se stalo a co se dozvěděla, zjišťuje, že tradice a majetek není v životě to nejdůležitější…

V den, kdy se ztratil, byla se svými přáteli na golfu a poté na charitativní akci v Londýně. Beatrice Sherlockovi doporučuje, ať se zeptá na Henryho faráře Petra Farníka. Henry mu totiž vždy poskytoval nemalé finanční částky.

The famous silhouette

Zápis z detektivního deníku- 17.7.2015

Ráno řekla Beatrice detektivům, že se ráda nechá vyslechnout, ale pod dvěma podmínkami. Podojí krávy, které rozehnali potulní umělci a naučí se základy etikety, které je bude vyučovat guvernantka Lakšmí Kůthrapálí… Obstojí naši hrdinové v těchto zkouškách, aby konečně mohli vyslechnout Beatrice?

Go to Top