Z výslechu hraběnky se detektivní tým dozvěděl následující informace:

Beatrice pochází ze slavného šlechtického rodu. Její rodiče si vždy zakládali na dodržování tradic, šlechtické etikety a patřičného životního stylu. –      Její matka nesnesla žádné vybočení z řady, Beatrice už jako malá musela vše dodržovat a vždy se podrobit vůli své rodiny. Nejdůležitějším kritériem vždy bylo: „Co by tomu řekla šlechta?“

Hraběnka byla vychovávána v internátní škole a vždy věděla, že její život je předem určený- vezme si šlechtice a bude se řádně starat o svou rodinu a celé hrabství.

Za Henryho byla provdána ve svých 18letech. Byl jí za manžela vybrán, ale měla to štěstí, že ji Henry hned učaroval a ona se do něho zamilovala. Předpokládala však, že si bere muže, který bude mít stejné životní názory a životní styl jako ona a celá její rodina. To se však nestalo. Henry nesnášel armádu, nafoukanost a nadutost, jak tomu sám říkal, honosné společnosti. Často se bavil tím, že tuto společnost schválně popichoval a tropil si z ní legraci. Ona se pak při takových situací cítila trapně a vlastně se i často styděla. Henrymu to bylo jedno, co si o něm tito lidé mysleli, ale ona přece nikoho jiného nezná a v těchto kruzích má všechny své přátele.

Přesto všechno však Henryho milovala a možná právě kvůli tomuto. Henry byl vtipný, charakterní, přátelský, veselý a velkorysý a život bral s nadhledem.  To jí vždy imponovalo, i když dost často i rozčilovalo. Henry se k ní i k dětem vždy choval velmi hezky, bylo vidět, že je má rád. Po těchto dnech a po všem, co se stalo a co se dozvěděla, zjišťuje, že tradice a majetek není v životě to nejdůležitější…

V den, kdy se ztratil, byla se svými přáteli na golfu a poté na charitativní akci v Londýně. Beatrice Sherlockovi doporučuje, ať se zeptá na Henryho faráře Petra Farníka. Henry mu totiž vždy poskytoval nemalé finanční částky.